Lanýže jsou opředeny mnoha legendami
Lanýže jsou opředeny mnoha legendami, které se tradují už od starověku. Tady je deset nejčastějších mýtů, které vám pomohou lépe pochopit svět těchto "černých a bílých diamantů":
Mýtus 1: Lanýže se dají pěstovat jako žampiony. Skutečnost je taková, že lanýže vyžadují velmi specifické podmínky a symbiózu s kořeny stromů (dub, líska). I když existují lanýžárny, proces je extrémně náročný a výsledek nikdy není zaručen.
Mýtus 2: K hledání se používají jen prasata. Zatímco dříve byla prasata hlavními pomocníky, dnes je téměř úplně nahradili vycvičení psi. Psi jsou totiž na rozdíl od prasat ovladatelnější a lanýže se nesnaží hned po nalezení sežrat.
Mýtus 3: Čím je lanýž větší, tím je chutnější. Velikost nemá na intenzitu chuti přímý vliv; nejdůležitější je zralost a čerstvost plodnice.
Mýtus 4: Lanýžový olej je vyroben z pravých lanýžů. Většina běžně dostupných olejů obsahuje syntetické aroma (2,4-dithiapentan), nikoliv extrakt z hub. Skutečný zážitek nabízí pouze čerstvá houba.
Mýtus 5: Lanýže rostou jen v Itálii a Francii. Ačkoliv jsou tyto země nejznámější, různé druhy lanýžů rostou po celém světě, včetně střední Evropy nebo dokonce Austrálie.
Mýtus 6: Lanýže jsou afrodiziaka. Tento mýtus pochází už z antiky. I když mají lanýže omamnou vůni, která může působit na smysly, vědecky jejich účinek na libido nebyl prokázán.
Mýtus 7: Čím je lanýž dražší, tím déle vydrží. Právě naopak. Lanýže jsou nejlepší hned po vykopání ze země. Každým dnem ztrácejí svou jedinečnou vůni a váhu.
Mýtus 8: Lanýže se musí loupat. Slupka (peridie) je sice drsná, ale obsahuje velké množství aromatických látek. Lanýže se obvykle pouze důkladně očistí kartáčkem pod studenou vodou.
Mýtus 9: Lanýže vznikají při úderu blesku. Tento starý mýtus věřil, že lanýže jsou produktem hromu a blesku zasahujícího vlhkou půdu. Ve skutečnosti jde o podzemní houbu, která potřebuje ke svému růstu konkrétní typ podhoubí a hostitelský strom.
Mýtus 10: Všechny lanýže chutnají stejně. Mezi bílým lanýžem z Alby a černým lanýžem z Périgordu je obrovský rozdíl v chuti i způsobu použití. Zatímco černý snese krátkou tepelnou úpravu, vzácný bílý lanýž se používá výhradně čerstvý.
